Poznáte, když kočku něco bolí..?

Dnes jsme si zvolili velice aktuální téma - bolest u kočky. Tu momentálně prožívá Bedříšek se zánětem močového měchýře a svého času ji prožívala Světluška, u které se později diagnostikovala intolerance na určité krmivo. Bolest prožíval i Matýsek, který kdysi chytil kalicivirózu. Následující jev není řídký - dvounožka sedí u počítače, brousí internet a tu se plácne do čela, praští rukou do stolu, tu zvolá "bože dobrý" - to zase někde četla, jak něčí kočičák čůrá doma v předsíni nebo jak jiný kočičák nechce už dva dny jíst. Dvounožka má čelo už celé propleskané, což svědčí o velkém počtu těchto případů. Jak už jsme zmínili v článku Proč pomáhat kočkám a jakým způsobem.., kočka skrývá příznaky bolesti - je to biologicky dané - aby se mohla skrývat před predátorem. Obecně my zvířata svoji bolest dáváme najevo méně, než například vy, dvounožci. Že kočka skrývá příznaky však neznamená, že bolest necítí!!! A to je, bohužel, věcička, která se vám, lidem, ještě trochu vymyká z rukou. Nechť promluví odborník: "Bolest je pocit. V nervové soustavě neexistují specifické dráhy vedoucí bolest. Kromě toho se vnímání bolesti u různých tvorů liší. Kočky ji například skrývají lépe než psi. Tato schopnost má své dobré i špatné stránky. Jednak znamená, že u koček nedochází tak snadno ke klinickému šoku způsobenému bolestí jako u psů. Zároveň to znamená, že kočka nemusí dát najevo, že cítí bolest, a pokud si nepostěžuje, nemusíme si ani všimnout, že je vážně nemocná. Ať kočka vede jakýkoliv způsob života, je důležité zaznamenat každou změnu v její běžné rutině." (Bruce FOGLE. Co je s mou kočkou?, Euromedia group, k.s. - Knižní klub, Praha, 2004, s. 11.) 

Také oborníci Klupatého gangu se podepisují pod tato slova. Nemocná kočka nepřijde ke člověku, neukáže drápkem na bolavé místo a neskácí se u toho na zem. To člověk musí na změnách chování svého miláčka kočičáčka poznat, zda může jít o projevy bolesti. Opravdu nejčastější projev je čůrání mimo kočičí záchod. Je absolutním pravidlem, že pokud čůráme mimo náš záchod, musí se v prvé řadě vyloučit zdravotní problém. Pokud je vyloučen, pátrá dvounožec dál a dál (víte například, že ne všechny druhy steliva nám vyhovují nebo že nám taky nemusí vyhovovat malý počet či umístění záchodů?). Byli jsme jako u vytržení, když jsme se dozvěděli, že některé kočky čůrají mimo svůj záchod třeba několik týdnů a měsíců, než si někdo uvědomí, že toto chování není způsobené "trucováním". Pojďme si ukázat projevy bolesti tak jak jsme je zažili my: Matýsek jednou ráno vstal a zjistil, že nemůže papat. Jaká tragédie! Každý kočičák musí jíst každý den! Někdo by si mohl myslet, že zrovna ohrnuje frňáček nad snídaní, ale když mu začala cvakat spodní čelist, bylo rozhodnuto - s kocourkem něco je. A taky, že bylo. Paní (zlá hnusná) veterinářka, (která trápí zvířátka), našla Matýskovi v puse aft a jeho stav diagnostikovala jako kalicivirózu. Matýsek dostával prášky a za pár dní byl jako rybička. Mnohem záludnější případ byl Bedříšek a jeho hovínka. Abyste rozumněli, my kočičáci si prohlížíme hovínka ostatních kamarádů a neděláme s tím takové cavyky. Ani pánička s tím už nedělá cavyky a každý náš hovňajz div že né studuje. Bedříšek měl vždy stolici spíše průjmovou, ačkoli vyložený průjem to nebyl. Fungoval tak několik měsíců a nikomu to nepřišlo divné - u bojácných koček, což Béda tenkrát byl, není výjimkou méně formovaná stolice z důvodu neustálé nervozity a stresu. Když se lítalo kolem Světlušky (viz další řádky), zjistilo se laboratorními testy, že Bedříšek trpí tzv. giardiózou. Toto onemocnění je běžné stejně tak u koček jako u psů a nevyhne se ani lidem. Giardia intestinalis (lamblie střevní) je prvok, který v našich chlupatých bříškách způsobuje neplechu a zmiňovaný průjem. Také Béduskič dostal prášky a za pár dní byla stolice pevná. Tento statečný kocourek však nikdy neprojevil žádné známky bolesti.

Světluška s límcem. Photo by Nico.

Ovšem jiné to bylo se Světluškou, která známky bolesti projevovala až přespříliš a dvounožcům trvalo, než na to přišli. Světluška, venkovní koťátko, chodila kálet do hlíny ve velikých květináčích. Zprvu jsme měli za to, že je takto zvyklá z venku, kde určitě prděla někomu do růží. Občas se také vedle květináče vyčůrala. Už jsme si říkali, jak je holka neadaptabilní, když se začala v její stolici objevovat krev. Vzorky trusu byly zkoumány v laboratoři - také Světluška trpěla giardiózou a hemolytickou E.coli. Bakterie E.coli je ve střevě přítomná vždy a napomáhá procesu trávení. Hemolytická E.coli znamená, že je tato bakterie nepřirozeně přemnožená. Světluška brala několikrát antibiotika, ale testy pokaždé ukazovaly, že hemolytická E.coli přetrvává. Až následnými pokusy bylo zjištěno, že má naše mluvčí gangu intoleranci na krmivo. Od té doby papá pouze hypoalergenní dietní granule a syrové maso. Dvounožka ještě pořád zkoumá, co Světlušce nabídnout k snědku a co ne a každý špatný pokus končí krví ve Světluščině stolici a Světluščinou hyperaktivitou (když jí bolí bříško, hodně běhá, zlobí a nadává). Vposledku zmíníme opět udatného a statečného Bedříška. Břicháček, jak mu také někdy říkáme, je čtyři roky starý kocourek. Patří tedy již do rizikové skupiny, u které se může vyskytnout FLUTD (onemocnění dolních cest močových) a proto dvounožka zareagovala ihned. Bedříškovi jednou ukáplo pár kapiček moči na zem. Druhý den se to stalo znova s tím rozdílem, že loužička byla o něco větší. Naštěstí měla dvounožka nás (hrabali jsme v podlaze) a tak moč objevila. Ještě týž den byl Břichis načapán při čůrání a jeho moč byla zachycena do kelímku od jogurtu. Následoval transport moči v dvounožčině kabelce na kliniku, kde zjistili kocourkovi zánět močového měchýře a močové kameny. Zmíníme ještě jeden velmi smutný případ naší kamarádky Meluzínky. Meluzínka k nám přišla z městského útulku, byly jí dva roky. Z důvodu neustálého výtoku z oka, způsobeného tlačením kosti na oční bulvu, podstoupila operaci. Po operaci byla velmi apatická, den ode dne víc. Špatně dýchala, nejevila zájem o sešitou ránu a přestala jíst. Když my, kočky, přestaneme jíst, je opravdu zle. Meluzínka, bohužel, umřela na veterinární klinice a dvounožka se od té doby zařekla, že nikdy nepodcení nezvyklé chování nás, Klupaťáčků.

Na našich případech jsme vám chtěli ukázat, jak moc musí být dvounožec starostlivý a všímavý, aby včas poznal příznaky nemoci. S bolestí dokážeme žít několik měsíců, ba i let. Trpíme stejnými problémy jako vy, lidé - od špatné funkce ledvin, přes záněty všeho druhu až po onemocnění srdce či potravinovou nebo jinou alergii. Pro jistotu ještě shrneme nezvyklé chování a příznaky, které poukazují na to, že je kočka nemocná:

• čůrání či kálení mimo kočičí záchod, krev v moči a stolici !!!
• průjem, zvracení, dýchavičnost
• apatie !!!, schovávání se do úkrytů, spavost, nepřijímání potravy
• agrese, útočnost, nemazlivost
• stuhlost, vyhýbání se skákání a pohybu
• nadměrné lízání určitého místa (například i genitálií), výtok z pochvy
• špatní pohybová koordinace, kulhání
• výtok z nosu nebo očí !!!
• náhlá ztráta hmotnosti, velké (nafouklé) bříško
• jakékoliv odchýlení od běžného chování

Každá kočka je jiná a má své specifické návyky. Kočka dvounožčiných kamarádů se musela před dvounožcem vyčůrat na jeho motorkářskou helmu, aby jim konečně došlo, že je nějaký problém. Nechali se konečně přemluvit ke kastraci této kočičky, při které se objevily problémy v děloze, jež jí způsobovaly bolest. Máte - li tedy podezření nebo jen neurčitý pocit, že něco na chování vaší kočky není v normálu, nebojte se navštívit dobrého veterináře. Kolikrát tím můžete kočičákovi ušetřit spoustu bolesti.

© Sekretářce nadiktoval velezkušený Klupatý gang.