Proč pomáhat kočkám a jakým způsobem..

Za svůj život jsme se my, členové Klupatého gangu, setkali s mnohým. Víme, jaké to je, když je na vás někdo hodný a jaké to je, když jste vydáni napospas nepřízni osudu. My kočičáci si pomáháme. Pokud žijeme například v průmyslovém areálu, u opuštěných domů nebo na sídlištích, semkneme se, abychom společně nalovili potravu. Ta se ve většině případů skládá z odpadků, které jsou pro nás dostupnější (a vůbec, máte ve vašem městě nějaké pole, kde by se daly chytat myši?). Když je nám zima, vzájemně se zahříváme a střídáme noční hlídky. My kočičáci si tedy pomáháme... co ale nezvládneme sami, je pomoc nemocným a zraněným souputníkům. A od toho jsi tu ty, člověče. Zraněná či vážně nemocná kočka si sama nepomůže. Nevěř tomu, že máme devět životů... My kočky jsme biologicky nastavené tak, abychom svoji bolest skrývaly. Pokud bychom ji projevily, predátor by nás dostal. Zraněná kočka si nemůže nalovit potravu, často se nemůže v zimě ani dostatečně zahřát. Je třeba jí pomoct - a od toho jsi tu ty, člověče...

Často se setkáváme s lidmi, kteří mají své vlastní kočky. Občas k nám zajdou na návštěvu nebo je potkáme při brouzdání na internetu. Tito lidé mají svoje kočky strašně rádi a nás to blaží. Chceme, aby měl každý čičoun prima bejvák a hodnýho dvounožce. Někteří z těch lidí milují ale jenom své kočky a ty ostatní jako by neexistovaly. Pak je to samé "Mikešek sem, Mikešek tam" a když mňouknem, že u nás na sídlišti taky běhá pěknej Mikešek, tak nevěřícně zírají, proč by se měli starat o cizí kočku. To my vám, milí přátelé, povíme proč... Je totiž jedno, jestli váš Mikešek je ten, který chrápe doma na gauči nebo ten, který se toulá venku - ve výsledku jsou oba dva Mikešci roztomilí kočkouni se svojí vlastní povahou a svými úchylkami (víme o čem mluvíme). Že máte radši toho Mikeška, který si ráno mňoukne o misku masa a staví se přitom na zadní pacičky? A o co míň byste měli rádi toho toulavého Mikeška, který, když ho polechtáte na bříšku, umí válet sudy? Žádný... Jediný rozdíl je ve slově "můj".  

Existují lidé, kteří nedělají rozdíl mezi "můj" a "cizí". Můžeš se k nim, čtenáři náš, zvesela a s dobrou myslí přidat. Tito lidé se starají jak o svoje tak i o cizí kočičáky. Teda, co to meleme - oni jsou vlastně všichni jejich. Ve svých bytech a domech - říká se tomu depozita - dočasně ubytovávají kočky, které potřebují lidskou péči. A to nemusí být pouze kočka zraněná. Může to být například kočka, která se někomu ztratila a je zvyklá být v kontaktu s člověkem, může to být kočka, která je chorobně neschopná sama se v městské jungli obstarat (viz naše Konývka!!!) a tak dále... Tyto dočasně depozitované kočky jsou pak dále nabízeny prostřednictvím různých médií k takzvanému umístění. To je slovo, které depozitní tetky mají nejraději. Znamená to, že je kočičák předán z depozita k novému krmiči a mazliči, který si jej následně ponechá nadoživotí (záměrně zde neužíváme vámi lidmi zprofanované a zcela odporné slovo "majitel"). Výhodou této praxe je, že nový krmič zůstává v kontaktu s depozitní tetkou, se kterou může konzultovat případné otázky a rady. Zkrátka je to, jako byste si nás brali z dobré a renomované chovné stanice - akorát ten rodokmen, který k nám patří jsme dávno hodili při pouličních toulkách do popelnice. On nám totiž při lovu potravy k ničemu není. Jedním dechem se nám však dere na jazyk podstatná informace, že na ulici žijou také šlechtěné kočky a kočky se šlechtěnými plemeny křížené. To nám připadá už jako totální rozmar ze strany člověka, no ale.. my umíme být schovívaví. Proto, kdo by se zajímal o tato pouliční šlechtěná plemena - ať už tím, že si nějakou číču osvojí či bude pomáhat s hledáním nového domova - nechť zabrousí do Odkazů, kde jsou zveřejněny stránky o šlechtěných kočkách v nouzi.

Když jsme zmínili depozita, musíme se zastavit také u tématu útulků. My, úžasní a soběstační členové Klupatého gangu, jsme se naštěstí nikdy do žádného městského útulku nedostali. Věř, čtenáři, že rozdíl mezi městským a soukromým útulkem je podstatný. Nebudeme Ti to dále vysvětlovat - jen to přirovnáme k státnímu domovu důchodců a soukromému domovu důchodců. Principy jsou zcela stejné. Známe pár soukromých útulků (některé si mohou říkat azyl) a i na ty přijde na našem webu řeč. Každý tento útulek má vlastní způsob a prostředky jak si získávat peníze. To je totiž důležitá informace - my kočkouni nejsme dvakrát při penězích, abychom si mohli pobyt platit a pokud disponujeme nějakými nemovitostmi, jsme z nich většinou bez naší konzultace vyhnáni (to jsou nám praktiky!!).

Náš milý nalomený čtenáři, který jsi nyní připraven vrhnout se do záchrany koček na ulicích, zbývá zmínit poslední věc - jakým způsobem můžeš ty, nalomený a v srdci pohnutý dobromil, pomoci. Existuje nepřeberné množství možností a je na Tobě, abys vymyslel svůj vlastní způsob.

Materiálně: Pošli do depozita či útulku věci, které se kočkám hodí (dlabanec, stelivo, pelešníky, dobroty, záchody... atd.). Můžeš také přispět finančně, čísla účtů jsou na stránkách všech organizací přehledně zvýrazněna. Peníze se používají v prvé řadě na veterinární ošetření, na kastrace, na zakoupení léků či zakoupení krmení, pokud chybí od dárců. Pokud se Ti příčí posílat peníze na cizí účet, domluv se s konkrétním depozitem či útulkem a peníze pošli nebo předej veterině, na kterou kočky dochází. Můžeš také objednat krmivo přímo u některých e - shopů, kteří dovezou tvůj dar na místo určení.

Nemateriálně: Největší pomocí je lidská podpora. Depozitní a útulkové tetky ji potřebují jako sůl. Napiš milý email, pošli malý dárek.. Také se můžeš přičinit přímo od počítače a to tím, že budeš pro danou tetku inzerovat její dočasně svěřence. Pokud máš hbité nožky, zanechej po sobě stopu ve schránkách svých sousedů ve formě letáčků a inzerce pro dané depozitum či útulek. Můžeš také pomoci tyto letáčky tisknout.

Pro borce: Domluv se s danou organizací a staň se depozitní tetkou či strejdou. Pokud zjistíš, že Ti to nevyhovuje, nikdo Tě nebude nutit v této věci pokračovat. Jako začátečník si zažádej o koťata, která se rychleji umisťují. Po svém prvním umístění se můžeš rozhodnout, zda budeš v této činnosti pokračovat dál.

Pro vyznavače střídmé pomoci: Všímej si, jak pečují o kočky lidé kolem Tebe. Žiješ - li na vesnici, snaž se, aby méně zainteresovaní krmiči pečovali o své kočky v minimální podobě - jednou ročně naočkovat a vykastrovat. Žiješ - li ve městě, postrej se o to samé. Pokud Tě napadne, že bys mohl nějakou toulavou kočku dlouhodobě krmit, platí zde toto pravidlo - krmíme pouze kočky, které následně necháme základně ošetřit a vykastrovat! S tím Ti pomůže dané sdružení, na které se obrátíš. Můžeš také pomoci s tvořením web stránek, pokud to umíš - i pokud to neumíš (viz naše dvounožka). Každá pomoc je vítaná.

Na závěr zmíníme slova naší dvounožky, která kdesi četla: "Podle toho jak jsme aktivní v pomoci druhým, nastavujeme morální kredit naší společnosti." My, Klupaťáci, v tom jedeme také a budeme nastavovat, co to dá.. Spojíme prostřednictvím těchto stránek "můj" a "cizí" dohromady. A nutno podotknout, že nejsme zaměřeni pouze na naše druhy v nouzi. Nikoho nediskriminujeme... ani člověka. 

Prostřednictvím sekretářky Klupatého gangu nadiktovali Bedříšek, Matýsek, Koný a Světluška. Mňau.